09:10
Digitální kompetence
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
O kyberšikaně se mluví jako o formě šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je mobilní telefon či internet. Pořad radí, jak se proti ní bránit.
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Tentokrát musí Ondra vyřešit dva problémy naráz. Kamarád Tomáš se stal cílem nenávistných komentářů na internetu. A Ondrova teta má sklon k mentální anorexii a přehnaně se snaží zhubnout. Jak jim může Ondra pomoct?
Na zjišťování vaší digitální stopy stačí internet, protože jednou zveřejněná informace na něm už nikdy nezmizí. Většina obsahu je totiž automaticky archivována. Smazat například fotky je problematické. Bezpečnější je rozmyslet si jejich zveřejňování. Všechny zveřejněné informace o konkrétním člověku jdou totiž vyhledat.
Pomocí moderních technologií dokážeme propojit jednotlivá zařízení nejen v naší domácnosti. V dnešní době můžeme pomocí mobilu ovládat například topení v bytě či domě na dálku. Čím více věcí máme připojených k internetu, tím více informací o našem soukromí může někdo zneužít. Pozor tedy na jejich zabezpečení.
Na Instagramu je mnoho zveřejněných fotografií, videí... Počet lajků pod příspěvkem je pro hodně lidí důležitý, proto se snaží být originální, dokonalí. Je však všechno tak dokonalé? Není skutečnost poupravená? Zamysleme se nad tím, nežeňme se za lajky a řiďme se vlastním rozumem. Zemřít kvůli selfie za to totiž skutečně nestojí. Nenechte sociální sítě rozhodovat o tom, nakolik si budete vážit sami sebe!
Listuješ na internetu a občas si připadáš, jako by tě někdo sledoval? Reklamní server o tobě dokáže zjistit spoustu informací. A jak je to možné? Určitě už na tebe někde na internetu vykouklo slovo cookies. V tomhle případě to sušenka opravdu nebyla. A co tedy? Vydej se do Datové Lhoty a uvidíš!
Rizika sdílení erotických materiálů v partnerském vztahu a možné následky popisuje Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, vedoucí projektu E-bezpečí. Vysvětluje, že sexting mezi partnery často vzniká jako projev vzájemné důvěry, ale po rozchodu partnerů se mohou sdílené materiály stát nástrojem pro vydírání nebo poškození pověsti bývalého partnera nebo partnerky. Zdaleka se to netýká jen náctiletých. Velmi nebezpeční jsou také sexuální predátoři, kteří se ukrývají za falešným dětským profilem. Na závěr rozhovoru zdůrazňuje pan Kopecký zásadu, že intimní materiály se nikdy nesdílejí.
Hlavní zdroj příjmů sociální sítě Facebook tvoří reklama cílená na konkrétního uživatele. Za tímto účelem Facebook sleduje a zaznamenává aktivitu svých uživatelů, shromažďuje informace o platbách, které na síti probíhají, informace o typu připojeného zařízení a IP adresách i aktivitách uživatelů na webech třetích stran. To vše na základě souhlasu, který Facebooku uživatelé sami udělili při zakládání účtu na této sociální síti.
První počítačový virus vznikl v roce 1986 a od té doby se způsob počítačových útoků dosti vyvinul a klasické počítačové viry téměř vymizely. Dnes se potkáte s nejrůznějšími typy škodlivého softwaru, souhrnně nazývaného malware. Rozhovor s odborníkem z firmy zabývající se ochranou proti počítačovým útokům nastíní dnešní praktiky počítačových podvodníků a možnou ochranu proti nim.
12 398
680
3 990
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.