15:12
Vítejte na jedné brněnské střední škole. Hlavní hrdinové seriálu zde žijí běžné životy, zastávají určité místo ve společenské hierarchii školy, řeší problémy partnerských vztahů, baví se s kamarády nebo třeba streamují. Vše se ale změní v den, kdy dojde přímo ve škole ke střelbě. Bude někdo zraněn? Kdo je viník? A kdo oběť? A proč k tomu všemu došlo?
Pachatel, spolužáci, rodina a odborníci ze školy pátrají po příčině střeleckého útoku na brněnské střední škole. Kdo za něj skutečně může? Je vinný jenom ten, kdo vzal do ruky zbraň? Ovlivnila útočníka rodinná situace? Řeší se ale i následky útoku. Rozchod, obviňování, nenávist, ale i nový pohled na svět. Jaké emoce se v jednotlivých postavách ještě skrývají?
Nessa, Lukáš, Mája, ale i celý floorbalový tým se snaží vyrovnat se střelbou ve škole, ze které se vyklubal špatný prank. Zafunguje školní intervence s trenérem a psycholožkou tak, jak bylo v plánu? Odkryjí se tam skutečnosti, které se střelbou zdánlivě vůbec nesouvisejí.
Rob, který při falešném střeleckém útoku vyskočil z okna, se chystá zpátky do školy. Stejně jako střelec Tonda. Větší pozornost na sebe ovšem strhne Lukáš, který už ví, co chce udělat a všem říct. Přinese jeho přiznání ohledně sexuální orientace happy end?
Mája, Nessa a Lukáš mluví o střeleckém útoku, který se odehrál na jejich škole, v televizním vysílání. Přišli jen popsat své pocity, nebo obvinit společnost z toho, jaký tlak na mladé lidi vytváří? A jaké nároky si na sebe vytváří hlavní postavy samy? Zapadnout, být milovaný a sledovaný. Někteří se pokusí žít i bez toho.
Střeleckým útokem ve škole to všechno nezačalo. Naopak to bylo vyústění událostí, které se staly v rámci školy či florbalového týmu a v digitálním prostředí. Dá se Tondovo chování pochopit? Ospravedlnit? Nebo jednoznačně odsoudit?
Matka tří dětí, hudebnice a spisovatelka Natálie Kocábová se podělila o svou cennou zkušenost, jaké to je, "když se matce podělá život". Jak může rozvod pomoci s vyřešením minulosti? Nebo s přebudováním svého já?
Ukrajince Ele kvůli závislosti vzaly úřady po porodu dcerku. Po příchodu do ČR se totiž nevyrovnala se změnou prostředí a začala brát tvrdé drogy. Ela se začala léčit, ale opakovaně recidivovala. Její přístup k abstinenci se radikálně změnil až po narození dcery Sofie. Ta byla ale svěřena do dočasné péče Elině sestře Nataše. Ela nastupuje cestu k uzdravení a získání svého dítěte zpět. Sestra Nataša však s návratem dítěte k Ele nesouhlasí.
Pokračování příběhu bezdomovkyně a alkoholičky Míši. Míša prožila krásné dětství a všichni kolem o ní říkali, že je chytré dítě. Co se stalo, že propadla alkoholismu a skončila bez rodiny a domova?
Psychóza je závažný duševní stav, který můžeme definovat jako neschopnost chovat se a jednat v souladu s okolnostmi. Touto poruchou nemocný ztrácí kontakt s okolní realitou. Co vše o psychóze vlastně víme? A jaké jsou nejznámější druhy psychotických poruch?
Jak prožívají projekt společného vzdělávání ti, jichž se bezprostředně týká? Jak moc je pro děti inkluze náročná? V prostředí jedné soukromé školky se potkávají děti z různých koutů světa. Překonávají mezi sebou jazykové bariéry i kulturní odlišnosti. Všichni si však společně hrají a nikoho nevyčleňují. Děti se spřátelí s každým.
Dezinformace hrají důležitou roli v informační válce. Člověku, který je jim dlouhodobě vystaven a zároveň není dostatečně poučený a odolný, vkládají do vědomí škodlivé obrazy a názory, a to často ve prospěch cizí mocnosti. K šíření dezinformací se dnes v hojné míře využívají sociální sítě, především Facebook. V čem konkrétně spočívá hrozba a zneužitelnost sociálních sítí? Na to odpoví datový analytik František Vrabel.
Video ukazuje krátkou epizodu ze života dospívající středoškolačky. Okolnosti, které v životě zažíváme, nás velmi výrazně ovlivňují také při zvládání našich povinností – mají vliv na naši náladu, tedy i na vztahy. To se velmi výrazně podepisuje na našem výkonu, ať už ve škole, v soutěžích, nebo v práci. Žáci díky videu lépe porozumí faktorům, které mohou jejich výkon ve škole ovlivňovat.
Kontrolování tištěného obsahu ať už knih nebo periodik patří neodmyslitelně k dějinám lidstva. V dobách rakouské monarchie se cenzurovalo na základě soudního rozhodnutí a teprve po vydání knihy. Rozhodnutí o zákazech byla navíc zveřejňována a čtenář i díky bílým místům v tisku snadno poznal, že něco chybí. To je významný rozdíl v porovnání s cenzurou v dobách socialismu, kdy se režim veškeré zásahy snažil utajit. Jak vypadal boj nakladatele s cenzurou, si můžeme ukázat na příkladu novináře Františka Šimáčka, který vystupoval také pod pseudonymem Vojtěch Bělák.
Takhle tedy ne, soudruzi! Kdo ovlivňoval Československou televizi v 70. a 80. letech 20. století? A proč se například v lednu 1969 nemohly vysílat filmy, ve kterých byly záběry s ohněm? Video odpoví nejen na tyto otázky, ale poodhalí další zajímavosti z televizního světa své doby.
Živé vysílání se sovětskými vojáky přímo ve studiu ve vzpomínkách Kamily Moučkové. Šlo tehdy o spontánní službu občanům a informovanost, nebo to byl spíše vzdor tehdejším „návštěvníkům“?
Podívejte se na vítěznou reportáž v kategorii „2. stupeň ZŠ a nižší ročníky gymnázií" v soutěži Reportéři na startu.
12 398
680
4 012
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.