05:52
Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
První sex může být fajn, anebo taky ne. Začátek sexuálního života bývá snad pro každého citlivou situací. Co všechno se hodí vědět dopředu, proč se neinspirovat pornem a proč není dobré mít přehnaná očekávání ani zbytečný strach? A nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Seznámení s metodami řešení konfliktů a asertivního jednání. Jak máme správně obhajovat naše stanovisko? Proč je špatné ustupovat a proč není řešením ani agrese? Komentáře Miroslava Táborského k hraným scénkám osvětlují zásady asertivního jednání.
Jak jsou na tom mentálně postižení lidé se sexualitou? Odbornice a vedoucí pracovnice diagnosticko-metodického oddělení Andrea Morchová v Domově sociálních služeb ve Slatiňanech mluví o způsobu řešení antikoncepce a o sexuální výchově a partnerském životě lidí s mentálním postižením. Jak vnímají sami sebe a druhé a jak prožívají partnerský život, si vyslechneme i z diskuze klientů samotných.
Jak se cítí muž, který se narodil v ženském těle, a jak žena, která se narodila v těle mužském? Ten, kdo to nezažil, transsexualitu těžko pochopí. Změna pohlaví je velmi závažným životním rozhodnutím. Transsexuální lidé jsou často společností nepochopeni a nepřijati z důvodu své jinakosti. Denny, Tereza i Kristián vyprávějí svůj příběh.
Jak to mají tanečnice s těhotenstvím? Lze si naplánovat přirozený porod, nebo si nakonec raději vyberete císaře? Povídání jedné z nich ukáže, že snaha o plné ovládnutí těla v těhotenství je spíše úsměvná domněnka než splněný sen.
Jak dlouho trvá, než si vytvoříte vztah s "cizím dítětem"? Mohou se duše sourozenců, kteří se nikdy neviděli, poznat? Kdy člověk při jednání s úřady pozná, že je v právu? Na tyto a další otázky odpovídá ve videu adoptivní matka nejprve jednoho a později dvou chlapců.
Někteří lidé nejsou schopni unést tíhu života, svých osobních problémů a uchylují se k sebevraždě. Když už narazíme na člověka, který je rozhodnutý se zabít, pomáhají nejúčinněji zdánlivě úplně banální věci. Povídat si s ním, být mu nablízku a projevit zájem. Lidé, kteří úspěšně zvládli těžkou životní situaci a zůstali naživu, našli často nový přístup k sobě i ke světu a mohou poradit, jak období černých myšlenek překonat.
Čeští vědci na základě experimentů odhalují, že lidské reprodukční strategie jsou velmi přizpůsobivé - dokážou se přizpůsobovat novým podmínkám a aktuálnímu prostředí. Například jsou schopny zareagovat na nehostinné podmínky Tibetu stejně jako na společnost poměrné hojnosti a nadbytku, jako je ta naše. Vědci také upozorňují na problematiku investování do dětí v naší minulosti i současnosti, kdy platí jednoduchá rovnice: "Lépe je investovat více do menšího počtu dětí než méně do většího počtu."
Ukrajince Ele kvůli závislosti vzaly úřady po porodu dcerku. Po příchodu do ČR se totiž nevyrovnala se změnou prostředí a začala brát tvrdé drogy. Ela se začala léčit, ale opakovaně recidivovala. Její přístup k abstinenci se radikálně změnil až po narození dcery Sofie. Ta byla ale svěřena do dočasné péče Elině sestře Nataše. Ela nastupuje cestu k uzdravení a získání svého dítěte zpět. Sestra Nataša však s návratem dítěte k Ele nesouhlasí.
Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Společně sledujeme desetiletý vývoj Patrika, jednoho z nejvýraznějších protagonistů uplynulých epizod. Patrik měl odjakživa problémy s agresivním vystupováním vůči svému okolí a už jako malý kluk často mluvil o tom, že mezi jeho největší obavy patří to, že někoho v afektu zbije a půjde kvůli tomu do vězení. Ostatně v jednom z dílů úvodní série jsme mohli vidět vyhrocenou situaci ze školy v přírodě s Patrikem v hlavní roli, která skončila údery i brekotem na pokoji spolužáků.
Jaký je hlavní rozdíl mezi porodem v nemocnici a domácím porodem? Je porod doma jediná alternativa k tomu, co známe jako „klasiku“ z porodnice? Je porod spíše rutinní záležitost, nebo zážitek? Nad těmito a dalšími otázkami se v rozhovoru zamýšlí dvě matky. Jedna z nich je zároveň porodní asistentka, druhá herečka se dvěma dětmi.
Nad rodičovstvím a rodičovskou dovolenou se zamýšlí dva otcové z umělecké branže, dokumentarista a básník. Co je vedlo k tomu odejít na rodičovskou dovolenou? A doporučili by to mužům? Jaké svatební a otcovské rady dostali? Aplikují některé z nich? A platí podle nich okřídlené "jedno dítě, žádné dítě"?
Nejohroženějšími a nejčastěji HIV nakaženými lidmi jsou obecně gayové, ale infekce se nevyhýbá ani heterosexuálům. Lidí s chorobou AIDS u nás přibývá a jde o cejch i o smrtelnou nemoc. Lidé nakažení HIV jsou společností vnímáni jako ti, co si za svoje onemocnění mohou sami. Své o tom ví Jana i Petr. A lze vůbec žít s HIV pozitivním partnerem a nenakazit se? Na tuto otázku zase odpovídá HIV pozitivní Radek se svou manželkou.
Adrenalinové sporty jsou nebezpečné, přesto neodolatelně přitahují mnoho lidí. Ti riskují život kvůli vzrušení a zábavě. Možná za to může nedostatek adrenalinu v běžném životě. Oproti našim předkům žijeme ve vyhřátých domovech velmi pohodlný život, bez přirozeně nebezpečných situací. Jedním z extrémních sportů je i base jumping, skákání z pevných výškových bodů. Karel Bejšovec otevřeně mluví o tom, jaká rizika s sebou tento extrémní sport přináší a proč by nechtěl, aby se mu věnovalo některé z jeho tří dětí.
Pokračování příběhu bezdomovkyně a alkoholičky Míši. Míša se musela přestěhovat do nového azylového bydlení, kde jí chybí podpora komunity. Jak se žije v azylovém domě? A jaké plány má Míša do budoucna?
Fyzická aktivita je pro naši duševní a emoční pohodu důležitá. Ke sportu emoce zkrátka patří. Jak ale může sportovci pomoci sportovní psycholog? A může sport pomáhat obyčejnému smrtelníkovi – nesportovci? Pomáhá sport také léčit psychiatrické onemocnění? A může být sport chápán jako prostředek ovlivnění negativních sociálních jevů, například agrese, násilí nebo dopingu? Pořadem provází Cyril Höschl.
12 398
680
4 012
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.