04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Každý počítač obsahuje procesor, který řídí programy pomocí programového kódu. Pokud je v kódu chyba, udělá ji procesor taky. V kódech bývají spousty chyb, protože je psali lidé, programátoři, a lidé se prostě pletou. Naštěstí programátoři chyby průběžně opravují. Pro opravené verze programů si průběžně instalujeme aktualizace, a tím se chyb v kódech postupně zbavujeme.
Porovnáním vzhledu kukaččích vajec dovedou vědci spolehlivě určit, která samice je snesla. Mohou tak pomoci získat informace o hnízdních parazitech, o kterých se toho stále mnoho neví. Nově mohou k identifikaci rodičovství využít program používající strojové učení. Jedná se o výsledek česko-britského vědeckého projektu.
Když chceme psát na počítači česky, musíme si přepnout jazyk klávesnice na češtinu. V různých jazycích jsou totiž různá písmena, a všechna se na jednu klávesnici nevejdou. To, aby se po stisknutí klávesy napsalo na obrazovku správné písmeno podle nastaveného jazyka, zařizuje ovladač klávesnice.
Slovo robot se poprvé objevilo v díle Karla Čapka v roce 1920 v dramatu R.U.R. a je také jedním z mála, které dala čeština cizím jazykům. Čapkovy roboti byli, na rozdíl od těch současných, biologického původu. Jak ale vypadá robotizace v současném průmyslu? Na jaké činnosti se průmyslové roboty používají? Hrozí nám díky robotizaci zvýšení nezaměstnanosti? Jsou takové obavy na místě?
Hlavní zdroj příjmů sociální sítě Facebook tvoří reklama cílená na konkrétního uživatele. Za tímto účelem Facebook sleduje a zaznamenává aktivitu svých uživatelů, shromažďuje informace o platbách, které na síti probíhají, informace o typu připojeného zařízení a IP adresách i aktivitách uživatelů na webech třetích stran. To vše na základě souhlasu, který Facebooku uživatelé sami udělili při zakládání účtu na této sociální síti.
V pasáži se zaměříme na vliv informačních a komunikačních technologií na současnou češtinu, pronikání anglicismů do české slovní zásoby jako způsobu obohacování slovní zásoby přejímáním z cizích jazyků i na využití internetu při práci jazykovědců.
Nakupování na internetu je v dnešní době velmi oblíbené. Má svoje klady – z pohodlí domova si vše vybereme, nemusíme tak procházet obchody a zboží nám dodají domů. Má i svoje zápory – ne vždy zakoupená věc odpovídá fotografiím. Na internetu můžeme sehnat skoro vše a oblíbené jsou i internetové bazary s různým použitým zbožím.
Listuješ na internetu a občas si připadáš, jako by tě někdo sledoval? Reklamní server o tobě dokáže zjistit spoustu informací. A jak je to možné? Určitě už na tebe někde na internetu vykouklo slovo cookies. V tomhle případě to sušenka opravdu nebyla. A co tedy? Vydej se do Datové Lhoty a uvidíš!
Na příběhu chlapce Michala se divák dozví, že by měl trávit na počítači jen omezené množství času, jinak se z něj může stát „počítačový závislák“.
Video stručně popisuje historii počítačových virů a motivaci jejich autorů. Z typů virů zmiňuje trojského koně, červa a špionážní vir. Důvody k vytváření virů jsou také různé, od poměrně nevinných až k extrémně nebezpečným. Na obranu proti virům doporučuje používání silných dlouhých hesel a antivirový program.
Být na sítích je pro někoho možná in, avšak nese to s sebou nejrůznější rizika. Co všechno se může stát, když chce Oskar sehnat 1000 sledujících? Zjistíš také, co je to FOMO nebo jakou výhodu má koncové šifrování.
Phishing (čteme "fišing") má výslovností blízko k anglickému slovu rybařit. Svým způsobem o jistý druh rybaření jde. Jen místo ryb loví podvodníci na internetu hesla a citlivé údaje o důvěřivých uživatelích. Stejně jako u opravdového rybaření používají různé návnady, jak uživatele nalákat. Více si o tom povíme s Jirkou Králem, který je spolutvůrcem programu "Buď safe online". Ten učí děti bezpečnému chování na internetu a sociálních sítích.
12 398
680
3 990
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.